|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
|
Holocenní sukcese měkkýších společenstev jižní části Kokořínska
Oravec, Jan ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Beran, Luboš (oponent)
Pískovcová skalní města české křídové pánve jsou tradičně považována za floristicky i faunisticky ochuzené oblasti, neboť prostředí kyselých křemenných pískovců komplikuje vývoj rozvinutých biocenóz. Nepříznivé abiotické podmínky do určité míry vyrovnává geomorfologická rozmanitost krajiny, která vytváří širokou škálu stanovišť poskytující životní prostředí mnoha biologickým druhům s odlišnými ekologickými požadavky. Současná podoba pískovcových oblastí je však způsobena rozsáhlou transformací prostředí v pozdním holocénu, o níž vypovídají bohatá subfosilní společenstva terestrických plžů. V rámci předložené studie byla zpracována sukcese postglaciálních malakocenóz z pěti lokalit v jižní části Kokořínska, které prokazují plynulý vývoj druhově bohatých lesních biotopů v průběhu raného a středního holocénu. Z tohoto vlhkého období je také doložena přítomnost vápnitých inkrustací na povrchu kyselých pískovcových stěn, které umožnily kontinuální výskyt kalcifilních druhů měkkýšů. Postupná proměna přírodního prostředí se vztahuje k počátku mladého holocénu a byla způsobena vyluhováním živin z půdních horizontů a následující acidifikací krajiny, což se odrazilo v jejím retrográdním vývoji. Vzhledem k nálezům archeologických artefaktů byl sledován vliv prehistorických kultur na utváření přírodního...
|
|
|
Hunter-gatherer Archaeobotany: Central European Mesolithic
PTÁKOVÁ, Michaela
Disertační práce se zabývá obdobím mezolitu ve středoevropském prostoru z perspektivy environmentální archeologie. Na základě analýzy rostlinných makrozbytků zkoumá potenciální rostlinnou složku mezolitické stravy. Práce dále přispívá k poznání historie vegetace v oblasti Českého ráje a vlivu mezolitických komunit na přírodní prostředí. Následuje diskuse týkající se přechodu od lovecko-sběrařského způsobu života k produktivním ekonomikám.
|
|
|
Kontakty nositelů kultury Lepenského Viru s prvními neolitiky na přelomu 7. a 6. tisícletí
Ćosović, Mirza ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Tichý, Radomír (oponent)
(česky): Diplomová práce se zaměřuje především na problém mezoliticko-neolitických kontaktů v soutěsce Železná Vrata na přelomu 7. a 6. tisícletí př. n. l.. Přednostní pozornost je věnována eponymní lokalitě Lepenski Vir. Z geografického hlediska jde o oblast na hranicích dnešního Srbska a Rumunska. V tomto regionu byly v různých vrstvách a na různých lokalitách prozkoumány doklady sídelních a společenských aktivit dokumentující kontakty mezi mezolitiky a neolitiky. Obdobně byl doložen i přechod od mezolitického způsobu života lovců- sběračů do období neolitického. První část práce je věnována historickému přehledu vědeckých výzkumů, vývoji názorů na neolitizaci Lepenského Viru a všem důležitým aspektům kultury. Druhá část se zabývá přezkoumáním podoby prvních kontaktů mezolitického obyvatelstva s neolitiky na základě výsledků přírodních a archeologických bádání s aplikací migračního modelu amerického antropologa Davida W. Anthonyho.
|
|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
| |
|
|
Neolitický dům na Balkáně - geneze a etnoarcheologické studium
MAJEROVIČOVÁ, Tereza
Tato práce se zaměřuje na dům a jeho vývoj v období neolitu v oblasti Balkánu. Jak byl objekt konstruován a vnitřně uspořádán. Jakým způsobem byl používán tehdejší společností a nakolik ovlivňovaly jednotlivé architektonické typy strukturu tehdejších obyvatel. Na základě dostupných zdrojů zaměřujících se na neolitický dům v konkrétních oblastech Balkánu, jsou vypracovány jednotlivé kapitoly, jež poskytují obecný vhled do problematiky tohoto tématu.
|
|
|
Hunter-gatherer archaeobotany: Central European Mesolithic
PTÁKOVÁ, Michaela
Práce se zabývá problematikou archaeobotaniky mezolitu, a to zejména z pohledu využívání rostlin, vypalování lesa a rovněž se dotýká i diskuse na téma mezolitické zemědělství. Zvláštní pozornost je věnována taxonům vyskytujícím se v archeologiclém kontextu evropských mezolitických nalezišť, a to i z hlediska metodického. Důraz je kladen na přípravu potravy v mezolitu, obzvláště se zaměřením na konkrétní archeologické objekty nalézané na evropských sídlištích. Práce rovněž přináší nová data získaná metodou analýzy rostlinných makrozbytků. Data pocházející z lokality Dvojitá Brána u Rohlin přispívají k poznání procesu neolitizace v České republice, zatímco klíčová studie z lokality Švarcenberk poukazuje na nutnost studia formačních procesů. Práce zdůrazňuje rostoucí potřebu interdisciplinárního výzkumu.
|
|
| |
host ::
RSS.